Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 04.07.2010 13:34:46 

Alex z Ohromujícího Světa

Lexík (Alex)
                     Alex z Ohromujícího Světa


Obsah: Rodiče
               Povídání


Povídání

8.5.2008 Posudek z NV Ostrava 12.4.2008

              1roční pes, dobrá hlava, nůžkový zkus, střed.pigment.nosu, barva očí koresp. se srstí, korektní horní linie+ocas+hruď, správná struktura srsti, varlata obě
Ocenění : VÝBORNÝ
rozhodčí: pan Jančík

20.2.2008

Dlouho jsem nic nepsala, ale to neznamená, že nic neděláme! Občas zlobí počítač, ale hlavně - čas.

Takže -Lexík má už 10,5měsíce, měří 55cm a váží 23kg. Srst má stále krásně huňatou, takže vypadá spíš jako australák.Největší změnu prodělal v povaze. Doma je sice stále mazlík největší, ale jinak už má pravou bordeří povahu -  je pracovitý, neúnavný a - šílený.

Na cvičáku o něm instruktoři něžně říkají, že je "opravdu, ale opravdu hyperaktivní". Zásadně NESOUHLASIˇM. Je to totiž M AGOR , který se při spatření pešečka nebo balonku mění v příšeru nebezpečnou sobě i svému okolí. Na jeden povel oběhne a překoná všechny překážky v dohledu, při tom "sesbírá" odložené aportky či kusy oděvů a s tím vším v mordě lítá sem-tam tunelem. Když mají pejskové "volné pobíhání", chvilku je obíhá, pak vyběhne na "áčko" až na hranu a odtud je pase a hlavně sleduje, kdy někdo hodí nějaký balonek, aby tam byl první !

S plným nasazením se vrhá i do obrany, kde drží krásně na plnou mordu a raděj by padl vysílením , než aby peška někomu přenechal.

Největší problémy máme na poslušnosti. Ne, že by poslouchat neuměl nebo nechtěl. Naopak. Snaží se vyhovět tak rychle, že naráz sedne, lehne a přitom ještě ve vzduchu udělá čelem vzad. Takže pilujeme hlavně odložení a "klid".

Zkoušíme taky prvky z dogdancingu, především proto, aby se učil koncentraci a soustředění. Baví ho to, snad děláme i pokroky.

Mezitím samozřejmě chodíme na procházky a výlety.

Když tak jdu zničená ze cvičáku, od hlavy po paty obalená blátem, s prokousanými prsty /zas ten balonek chytil dřív než já, bestie/ ,sním o anglickém buldoku a pohodlném křesle. Žádný z mých předešlých psů / od německých ovčáků přes velké ruské pastevce po dogu/ mi nedával tak zabrat. Ale kdyžpak doma "vydechuju" a Lex přijde, podá mi pac, zakouká se mi do očí a já v tom modrém kukuči čtu :"To byl zas prima den, co? A kdy vyrazíme zas?" Vím, že ho dlouho čekat nenechám.        Jen  co si koupím novou krabičku náplastí.

4.11.

MVP NITRA

Díky kamarádce, která jela vystavovat šeltičku a vzala nás s sebou, jsme přihlásili naše rafany na výstavu taky.Ale nedopadli jsme úplně nejlíp.Lexík získal Nadějnou a Miuška Velmi dobrou.Posuzovala paní LidijaOkleščen ze Slovinska.Pochválila Lexovi silnou kostru a výborné osvalení, ale nelíbil se jí "flekatý" nos a těžký klus.Celý posudek napsat nemohu, protože je anglicky /to by až tak nevadilo/, ale byl psaný ručně a ze spousty kopečků a vlnek jsme jsme luštili opravdu těžko.
Ale jinak jsme si výstavu užili.Hlavně Lex se snažil ochutnat ze všech vystavených vzorků granulek/ jednou fakt pukne/ a vymyslel novinku.Procházeli jsme kolem stojanů s pověšenými hračkami a  Lex šel opatrně  kolem ,  zastavil se , aby si čichl a najednou bleskurychle trhl hlavou a hračka byla jeho. Vůbec nikdo si toho nevšiml a on ji nesl se sklopenou hlavou/jakože nic/ , takže i já si toho všimla až po pár metrech.Hračku jsme vrátili, ale dávala jsem pak dobrý pozor.Zkusil to pokaždé, co jsme šli/schválně/ kolem.Taky se dostatečně pomazlil - to on velmi rád a taky si o to řekne. Zadívá se svým modrým kukučem , člověk se zarazí , řekne :"Ty máš pěkný očička" a už má vrtícího se Lexe u sebe a pokud ho hladí správně, pesan mu ještě tichým kočičím vrněním požaluje, jak jsme na něj zlí a že si ho vůbec ,ale vůbec nehledíme.

10.9.

NVP BRNO 8.9.2007

Posudek /pan Mojžíš/

5měs.pes před.na svůj věk v obdivuhodné kondici.Rozh. oceňuje kvalitu osvalení kostry a především výstavní dresuru.Nevidí na něm v tomto věku žádné vady vylučující.

VELMI NADĚJNÝ 3


19.8.
 
Chcete uštvat svoji borderku? Pořiďte jí štěně bígla!!!
Známí nám svěřili po dobu své dovolené svého pětiměsíčního bíglíka Denyho.Trochu s obavami, protože pejsek je domácí mazlíček, chodí na dlouhé procházky, ale jinak žádný sport neprovozuje a hlavně - prý se bojí ostatních psů.
Seznamování jsme začali s Lexíkem ,Chodili kolem sebe, očichali se, ale nadšení nic moc ani z jedné strany.
Zavolali jsme  Miu. Ta si štěndo taky prolustrovala a ono nic. Začala kolem něj chodit jako kolem horké kaše a občas do něj jemně dloubla čumákem nebo packou.Po pár minutách se Deny "chytil" a začala fantastická honička. Přidal se Lex, lehce nasupený, že je mu Mia nevěrná.Bíglík se lítání nemohl nabažit. Doslova obě borderky uhnal a když ležely a odfukovaly, capkal od jedné ke druhé a dloubal do nich- tak co je, jdem lenoši, no rychle!
Tři dny trvalo než si Deny opravdu odpočinul, než pochopil, že si může běhat kdy chce a taky kde chce - taková honička kolem sedačky v obýváku- to je teprv něco!/máme kvůli psům sedačku asi půl metru od zdi, protože se nám při obíhání "zasekávali"/
Také hned první den jsme ho seznámili s našimi obry - asiat a Deny se tvářili, že ani jeden neexistuje
                                                                        doga si ho očichala, Deny  ani ocásek neschoval a byl v pohodě, asi zjistil, že u nás se může dočkat čehokoli.Největším kamarádem a parťákem se mu stal Alex.Miuška totiž začala poprvé hárat a začala se chovat jako "dáma".Pohrála si sice, ale do bojůvek už se s nimi nepouštěla.Vždy znechucena odešla.Těm dvěma to nevadilo, nehli se od sebe -tedy byli většinou zakouslí do sebe nebo do nějaké hračky, o kterou se tahali.
Chodili jsme samozřejmě i na procházky do polí  a musím říct, že smečka fungovala skvěle .Všichni byli navolno, stačilo zavolat a mohli se přerazit, který u mne bude dřív, aby dostal ten nejlepší pamlseček.Bylo to bezva, ale všechno má svůj konec.Pro Dendíka si přijeli majitelé a u nás byl najednou klid. Lexík prohledával ještě dva dny celý dům i zahradu a byl smutný. Stejně tak Deny doma, který si prý dovolenou užil ze všech nejvíc.
  

5.8.2007

 Včera jsme se zúčastnili klubové výstavy v Brně.Byla tam fantastická atmosféra, vidět tolik borderek pohromadě a kolem stejně "potrefené" lidi, byl bezva zážitek.Poznávali jsme se navzájem podle psů, jak je známe z webových stránek a navazovali tak nová kamarádství.Sešli se celé "rodinné klany".I Lexík tam měl brášku, ale bohužel nebyl vystavován. V kruhu s námi bylo 12 "pupíků".Všechny majitelky byli nervozní, aby to mimča dobře zvládla a myslím, že se podařilo.Pan rozhodčí, Angličan Bruce Kilsby, byl milý a přívětivý. Lexík byl úžasný, moc hezky se předvedl a hlavně - vydržel stát naprosto úžasně ve výstavním postoji.Za svoji snahu si vysloužil známku "velmi nadějný".
Po posouzení jsme ještě čekali až půjde na řadu Miuška, takže jsme měli spoustu času na hraní s ostatními miminy a  vyzkoušeli jsme si i  agiliťácké překážky. Byl to dlouhý den , ale opravdu jsme si ho užili.


29.7.
Dnes jsme zcela neočekávaně navštívili pražskou ZOO.Náš páník si musel v Praze něco vyřídit a tak jsme to spojili s rodinným výletem.Vzali jsme s sebou borderáky.Ostaní psiska už v ZOO byla/fantastické jsou návštěvy hlavně s dogou Naomi,která svou velikostí budí pozornost nejen mezi lidmi, ale vždy přiláká ze skrýší i zvířecí obyvatele Zoo/.Než jsme vyřídili, co bylo třeba, začalo dost pálit sluníčko, takže jsme byli rádi, že můžeme vystoupit. Pesani hned uvítali pozornost Zoo ve formě misek s čerstvou vodou. Hlavně Lexíkovi jsme ji museli plnit několikrát,protože vodu odmítal pít, zato se do misky snažil vecpat celý.A konečně jsme mohli vyrazit na prohlídku.Lexíkovi byli naprosto ukradená zvířata i lidé, hlídal si jen ,abychom šli ve stínu.Ožil až u potůčku, který spojuje dva výběhy a teče přes cestu pro návštěvníky.Mohutným skokem přistál uprostřed a lehl jak široký,tak dlouhý.To,že kolem něj plavou kačeny snad ani nevnímal.Udělali jsme si tam tedy svačinovou přestávku.Lexík si přiběhl pro piškotky a zase honem honem do vodičky!Všichni osvěžení jsme se vydali dál.Ani potom ovšem Lex nezměnil názor a na zvířátka ve výbězích ani nekoukl.Když jsme mu je ukazovali, tvářil se tak znechuceně,že jsme se mu málem omluvili.
Mia se chovala naprosto jinak,ale to má napsáno na vlastních stránkách.
 

16.7.2007

V neděli nás pozvala kamarádka Helena na cvičák do Černčína. Vzala jsem jen Alexe, protože se příliš váže na psí smečku a na Miu zvlášť.V praxi to znamená,že když jsme na procházce s celou smečkou /cirkus jde!/, Lexík poslouchá především Miušku, mě, až když ho psiska odeženou.Sice se to lepší, dokonce už přišel na to,že balonek je senza věc, ale přece jen musíme vztah posilovat.
Takže jsme brzo ráno vyrazili na vlak, Lex poprvé.Jízdu snášel v pohodě, jen průvodčí se mu zdál divný, protože ač mu snaživě podával pac/ nový cvik, který se snaží všude uplatnit/- ho nepohladil!!!
Helena v další stanici přistoupila se svojí choďandou a za chvíli jsme byli na místě.Ještě půlhodinka pěšky a vstoupili jsme na cvičák.Přivítali nás vlídně, dokonce jsme dostali kávu.Pomalu se scházeli další členové  a začalo se cvičit, každý podle svých možností.Alex se choval,jako kdyby tam chodil odjakživa. O pejsky se moc nezajímal,zato krásně aportoval, na kladině jsem ho musela brzdit /po Miuščině vzoru ji nechodí, ale přelétává/ i na přivolání přibíhal napoprvé.Po cvičení jsme  si šli s ostaními štěňátky odpočinout a nechali je, ať se baví.Potom přišel pan figurant a velmi citlivě a nenásilně si začal s pejsky hrát a lákal je na kůži.To bylo něco pro Alexe! Cizí prostředí necizí prostředí, přetahovačka- to je něco!!!Myslím, že překvapil všechny, hlavně pana figuranta. Krásně držel na plnou mordu, nechal se zvedat i poplácávat a ještě vše zvládl vrčením komentovat. A pokaždé se přišel s vybojovanou kořistí pochlubit.A na závěr si jako správní soupeři podali s figurantem pac.
Ale to už bylo načase se rozloučit a spěchat na vlak.Museli jsme to vzít trošku úprkem,ale stíhali jsme.
Doma se Lexík snažil vecpat do misky s vodou a pak krásně usnul.
Bylo to moc vydařené dopoledne a líbilo se určitě i Lexovi, protože mne po zbytek dne všude pronásledoval- co kdybych mu utekla a šla se tak krásně přetahovat sama!
Fotky bohužel nemám, tak alespoň jednu ze zaslouženého odpočinku: 


11.7.2007


6.7.jsem byla s Lexíkem na návštěvě u kamarádky Heleny.Na další fotečky z bezva odpoledne se můžete kouknout na  www.foto-album.cz/album.asp?Id=10957
 

3.7.2007
Alex se narodil 3.4.2007 u chovatelky paní Ivy Rácové z Kladna.Poprvé jsem ho viděla jako miminko na internetu a láska na první pohled byla tu.Jeli jsme se na něj podívat s celou rodinou a bylo rozhodnuto.Byl náš.Doma jsme ho překřtili na Lexe,Lexíčka, Plyšáčka a teď nejčastěji "Fujnecháštubotu!"Je to chytrý borderák, takže když mu zakážeme botu pravou, vezme si levou, když obě, pokračuje sandály, gumáky- vždy nejprve jednu,po zákazu druhou.Je nás doma pět, tudíž výběr má velký.Dlužno říct,že nic nerozkousal,jen se baví.
Rychle se skamarádil také s ostaními členy naší zvířecí smečky -dogulkou Naomi,kříženkou Terrinkou.Jen s asiatem Agirem navzájem dělají, že se nevidí.Ale největší kamarádka ze všech je o kapku starší šestiměsíční Mia /Atlanta from Near Future/.Navzájem se celý den pošťuchují, okusují, ožižlávají a rvou.Mia dokáže jinak vcelku klidného Lexe přivést k nepříčetnosti, že mu až zuřivostí přeskakuje hlas/ někde jsem četla, že borderky jsou tiché- ha,ha/.A uprostřed největšího kraválu upadnou a spí.
Jinak je Alex povahou něžnější a mírnější než odmalinka sebevědomá a dominantní Mia.Jako chlap je taky pěkně ješitný a má pocit, že je neodolatelný. Svým zvláštním zbarvením a modrýma očima totiž dost upoutává pozornost, takže když ho náhodou někdo mine bez povšimnutí, zastoupí mu cestu a vrtí se tak dlouho, než dotyčného přemluví k podrbání.
Čím je starší, tím víc je "šílenější".Na rozdíl od Mii se za aportky nerad honí, ale o to raději se o ně přetahuje a krásně drží na plnou tlamičku.Ani různé překážky mu nečiní problémy - přelézá klády, vleze do kdejaké díry a taky do  kdejaké louže.Snažil se taky přeplavat přehradu a od té doby chodí kolem na vodítku.Přece jenom ještě nedokáže odhadnout svoje síly a já už se vidím, jak skáču pro něj.Museli by nás zachraňovat oba.
Snažíme se taky co nejvíce socializovat, byl s námi tedy na závodech agility v Hodoníně, beru ho s sebou autobusem do města.Největší "socializační šok" zažil na Intercanisu v Brně, kam doprovázel Miu.Oba to přežili s přehledem filmových hvězd.Nechali se hladit, fotit a obdivovat.Nás dlouhý den naprosto odrovnal, oni po příjezdu domů vyprovokovali ostaní pesany k divoké honičce.
Snažíme se taky chodit na cvičák, ale máme to trochu z ruky, takže tam nemůžeme být tak často, jak bychom chtěli.Ale snažíme se nic nezanedbat a zabavit psí smečku, seč nám síly stačí.


Alexovi rodiče:

"AJLÍS"
ARIES IKA Unique Forever

www.uniqfor.ic.cz

"TYLER"
FREESTYLER RED SENSATION von Sumelocenna


www.sumelocenna-border-collies.eu

TOPlist
 Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek